středa 19. dubna 2017

Italské prázdniny + malý test Garmin Varia Radar

Poprvé v životě jsem si dopřál bezstarostný týden zasvěcený sportu - vyrazil jsem s kamarády za silniční cyklistikou do slunné jarní Itálie. Tedy přesněji přidal jsem se ke skupině 11 zdatných cyklistů, z kterých jsem znal jen jednoho... ale překonal jsem svoji plachost před cizími lidmi :-) a vyplatilo se - zážitek z celého týdne byl pro mě úžasný... 

Poslední dobou jsem měl při běhání pocit, že se nějak točím v kruhu, že v říjnu jsem už běhal v pohodě několikrát v týdnu +-20 km a celkově měsíčně 200+  a teď to jde se mnou zase nějak z kopce... vzdálenosti se neprodlužují, rychlost se nezvyšuje... a kolo jsem tedy chtěl zkusit jako další způsob tréninku... 

...no abych to moc neprodlužoval - v pátek 7. dubna večer vyrážíme a jak říká klasik "do Itálie jsem se dopravili auty a po cestě jsem brali benzín" :-) 


Prví den seznámení s osazenstvem našeho a druhého apartmánu - samovolně se rozdělujeme na tým "A" a tým "B". Áčkaři si pak jezdí svých 150 - 180 km denně, béčko o trochu méně. Z Posázaví jsem zvyklí jezdit většinou sám, nikdy jsem nejel v cyklistickém balíku a nestřídal na špici peletonu, to znám jen TV. Hned první vyjížďka béčka se rozjíždí pro mě hrozně rychle, na tachometru mám přes 30 km/hod a netuším jak dlouho se takhle pojede. Samozřejmě se na nikoho nečeká a odpadnout od skupiny znamená se ji pak dost těžko chytat...a poznávám, že cyklistika je kolektivní sport. Pak se to nějak zklidní a já se taky :-) Po pár kilometrech končíme v hospodě u piva, takže to naštěstí nebude tak úplně striktní trénink... (já tedy samozřejmě ne pivo, ale něco nealko...). 

Další dny už se to rozjíždí do trochu delších vzdáleností a já získávám větší jistotu. Vždycky tak po 50 km se mi jede nejlíp, přeci jenom si tělo ještě pamatuje nějakou vytrvalost a ani už nejsem mezi posledními :-)

Střídáme přístavy, občas odpočíváme uprostřed kruhového objezdu :-), vyrážíme mezi vinice, do historických center, jsem nadšen :-)

 

 

 

 

 

 

 

 

Je to jedna z výhod oproti běhu - aniž bych chtěl nějak porovnávat běh vs. (silniční) kolo, že na kole je denní akční rádius ohromný a v jeden den dáme třeba 170 km a projedeme hory a tři přístavy. A druhý den jsem schopni docela v pohodě sednout do sedel a dát zase 100+.

Celkově mi to po "sportovní" stránce vyšlo líp než jsem čekal: za sedm dní 727 km a 5 000 výškových metrů (kdy mi to trochu "zkazil" první den, jelikož jsme po noci v autě dali jen 40 km). Poslední den už byla cítit únava, ale kdyby ne tak by to znamenalo, že jsme se flákli :-)

- - - - - - - - - - - - - - - - - - 
Teď malá odbočka k technice. Asi 14 dni před odjezdem jsem zakoupil Garmin Vario Radar  - což je zpětný radar na kolo, který monitoruje auta + motorky cca 140 m zpět, samozřejmě jen ty co se pohybují směrem k cyklistovi. Pro někoho zbytečná a drahá hračka, pro mě věcička, která mi dává na silnici malinko větší pocit bezpečí, že vím co se děje za mnou a nemusím se otáčet - neb většinou fouká vítr a nebo jedu tak rychle :-), že neslyším zda něco jede... K radaru vyšlo dost recenzí tak to nebudu moc opakovat, ale jen shrnu základní věci:
- monitoruje 140 m zpět za cyklistou ... opravdu to funguje a odliší to auta/motorky vs. ostatní cyklisty
- je potřeba mít vhodný "zobrazovač" informací - ideálně nějaký Garmin Edge přístroj (novější umí, pro některé starší se musí aktualizovat framware - což byl případ i mého G. Edge 810, který se narodil o několik let dříve než radar...)
- jeden radar se dá sdílet s více přístroji - tedy jeden cyklista má radar ostatní se připojí (to jsem ale nezkoušel)
- kromě radaru je to i zadní svítilna, která mění intenzitu blikání podle vzdálenosti přibližujícího se auta 
- výdrž cca 5 hod 

Pro mě to splnilo co jsem očekával a proč jsem si to pořídil... 
- - - - - - - - - - - - - - - - - - 

Zpátky k Itálii - velkým a příjemným překvapením bylo chování řidičů k cyklistům. To co se tady vůbec netoleruje - jízda ve skupince, vedle sebe atd. tam berou docela běžně - zatroubí jen výjimečně, spíš aby vás upozornili, že se blíží... Pokud nás předjížděli v serpentinách nebo méně přehledných úsecích, kdy jsem třeba do kopce jeli opravdu krokem, tak počkají až mají dost místa na předjetí a nesnaží se předjet tak, že by vás vytlačili do krajnice, to samé na křižovatkách... Je to asi dané tím, že místních i "zahraničních" cyklistů tam jsou mraky a obecně cyklistika je jejich národní sport. 

Pak jsem byl "často" dotazován co jejich silnice - takže asi jako u nás - tzn. na to, že tam nemají moc zimy a mrazů - tak děr, prasklin atd. je poměrně dost... Někdy byla úzká asfaltka mezi poli "sjízdnější" než výpadovka z města...

- - - - - - - - - - - - - - - - - - 

Blíží se konec výletu :-) Vracíme se na velikonoční neděli ... pro mě to má ještě další symboliku - přesně před rokem taky den před Velikonocemi jsem se vrátil po operaci z Motola a nevěděl úplně přesně co a jak se mnou bude ... fotku "tenkrát" raději ukazovat nebudu pár kamarádů mě vidělo..., ale fotka "nyní" snad ukazuje, že teď je to lepší :-)

 

Běhu, kolu, Itálii a kamarádům zdar! 

R.




neděle 20. listopadu 2016

Černokostelecká 12-ka

aneb krátký závod pro (ostatní) běžce – dlouhý závod pro mne :-)

Když jsem na konci března opouštěl po operaci Motol (...pak se tam ještě často vracel...) a plánoval jak zase po roce a půl začnu běhat – dal jsi jeden hlavní závazek – určitě se nehnat do žádných závodů, abych si dokazoval zašlou slávu :-) a to především a fakt ne letos!!!



No tak je tu sobota 5. listopadu a já stojím na startu Černokostelecké dvanáctky – v pivovaru v Kostelci nad Černými lesy :-) Jak už to tak bývá – za vším hledej kamarády – takže je tu se mnou Martin – známý sázavský cyklista, s kterým teď taky občas běháme. Jelikož jsem (snad) dočasně bez ŘP, byl jsem moc rád za odvoz dalším Martinem (taky cyklistou...) a jeho ženou. Ti nás samozřejmě přišli povzbudit na start, mezitím si šli nakoupit :-) a pak přišli povzbuzovat k cíli.
Dohledal jsem jedno naše společné foto z letního výběhu – Martin (řidič), já, Martin (běžec):


Plán byl běžet závod spíš odpočinkově – užít si tu atmosféru, dostat se mezi lidi – poslední závod, který jsem běžel byla Silva 2014 (107km). Nicméně … vyrazil jsem chrtím tempem – no ono to bylo po startu z kopce, ale i tak ... tempem 4:03 min/km jsem letos ještě neběžel ani z kopce :-) „Výsledek“ se brzy dostavil – v každém stoupání začínám lapat po dechu a říkám si, že jsem bl*ec, že jsem se nechal takhle strhnout...a klasicky přepálil začátek. Inu jak teď říká moje dcera v první třídě, když ji něco nejde – „Já se to teprve učím“ – no tak já jsem teď vlastně taky takový běžecký začátečník :-)

V další fázi mě začali předbíhat běžci … a to nejen běžci – takže:
– nejdřív mě předběhl PES, ale pozor – měl na sobě oficiální startovní číslo !!!, ještě bylo komické, že pániček ho musel pamlskama zpomalovat, kdežto já bych potřeboval něco pro zrychlení...
– pak mě předběhl pán v obleku, ale aby potupa nebyla zas taková musím uvést, že měl běžecké boty
– které ovšem neměla slečna, která běžela v tenkých sandálech a lehce mě předběhla i v technicky náročnějším seběhu v lese, kde já jsem si užíval se svými inovejty :-)

Tady jsou ti dva – čest jejich výkonům – fotku psa sportovce jsem bohužel nikde nenašel :-)

 

Ale jo … doběh jsem do cíle, nakonec to nebyl takový debakl, skončil jsem sice v druhé půli startovního pole, ale tempo pod „šest“ jsem uhájil a podle mých hodinek v čase 1:12... Martinovi, mému spoluběžci, chybělo asi dvacet vteřin aby se dostal pod hodinu, takže slušný výkon – což prý bylo tím, že si večer předtím poctivě mazal bolavá kolena alpou :-)

Druhý den "pro spravení nálady" delší běh, v lehkém dešti, do listnatých lesů, s další částí naší sázavské bežecké skupiny:

 

... a pak už jen plánování co dál? Asi je to jasné: hlavně běhat / trénovat! :-) a pokud bude vše ok tak Zimní běh na Blaník – kde hlavně nechci přepálit začátek :-)

Běhu a kamarádům zdar!

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -
(část fotek půjčena z fb a stránek: http://www.pivovarkostelec.cz/cernokostelecka_12)

...a ještě se i "našla" fotka Martina v cíli: https://www.facebook.com/photo.php?fbid=347756925585346&set=p.347756925585346&type=3&theater


čtvrtek 28. ledna 2016

Kolem Sázavy

(příspěvek je napsán pro Sázavské listy č. 2016/2 dle mých běžeckých výletů do okolí)
- - - - - - - - - - - - - - - - - 

Při toulkách kolem Sázavy objevíme mnoho méně známých ale zajímavých míst, která určitě stojí za povšimnutí a mohou být vhodným místem (rodinného) výletu. Zde je pár z nich:

Sluneční hodiny – Úžice

V okolí Sázavy jsou na mnoha stavbách sluneční hodiny, ty nejkrásnější můžeme najít na starobylém kamenném kostele s gotickými základy v Úžicích. Hodiny jsou viditelné již ze silnice (od Talmberka po levé straně) a je na nich nadčasové poselství: Ani běh slunce - ani běh luny - není mírou prorockého času. Celý kostelík a jeho okolí stojí za shlédnutí a pozastavení.
- web obce Úžice

  

Pomník Anně Kvašové (cesta Mirošovice-Smilovice)

Toto poněkud pochmurné místo, které je ovšem nedílnou součástí historie tohoto kraje, je pomník komunistické funkcionářce Anně Kvašové, která byla na tomto místě zavražděna v r. 1952. Pomník by odhalen v r. 1982 a je schován na okraji lesa po pravé straně vozovky ve směru z Mirošovic do Smilovic. Další podrobnosti o „případu“ z dob násilné kolektivizace lze dohledat na internetu.
- web pamětní místa
- nakladatelství Kosmas - ukázky: Lovci komunistů

 

Most Soběšín

Poblíž obce Soběšín se nenachází jen známý Masarykův YMCA tábor založený v r. 1921 (po r. 1938 jej obsadili Hitlerjugend, po r. 1948 CKM - Cestovní kanceláři mládeže...), ale přímo v obci nalezneme zajímavý most, který byl postaven po konci 2. světové války z materiálů amerických ženistů. Přesněji – jedná se o tzv. „Bailey bridge“, který se vyráběl v Británii a používaly jej „spojenecké“ armády. Most byl vlastně kovovou stavebnicí, takže pro přepravu a montáž nebylo potřeba speciální techniky a tímto systémem bylo možné stavět jednoduché i složité mostní konstrukce, které zvládly přejezd vojenské techniky (např i tanků). V Soběšíně lze k mostu dojet po pravém břehu Sázavy autem či vlakem, po levém břehu dojít po červené turistické – cca 6km od Č. Šternberka.
- web obce Soběšín
- Bailey Bridge Wikipedia
 

Šternovské vodopády

Jak název napovídá jedná se o soustavu menších vodopádů a přírodních překážek od Šternova k Českému Šternberku. Najdeme je jednoduše – stačí vykročit z parkoviště u hradu do lesa a jsme tam. Kolem Šternovského potoka můžeme stoupat vzhůru do Šternova, minout lesní kapličku a kochat se krásnou přírodou a tekoucí a padající vodou.

 
    

  

Drahňovice – asi nejmenší hasičské muzeum na světe :-)

Kde jinde najdeme hasičské muzeum o rozměrech jen tak velkých nebo spíše tak malých, aby pojalo dvě historické stříkačky (ta starší je z r. 1891) a pár kousků hasičského náčiní? Určitě stojí za vidění! A čas ušetřený prohlídkou muzea  můžeme využít s dětmi na návsi na pěkném dětském hřišti. Do Drahňovic se dostaneme autem z výše uvedeného Šternova a nebo pěší cestou lesem z Českého Šternberka, či po zelené turistické z Ledečka (přes Poříčko) – což je krásná pěší i cyklo trasa.
- web obce Drahňovice

 

 

Orientačně jednotlivá místa na mapě:


Jak vidno z mapky - na všechny místa se dá ze Sázavy bezpečně doběhnout/dojít/dojet po turistických či cyklo stezkách - tak běhu a turistice zdar! :-)

RS

všechna fota "autor" :-) ]


neděle 10. ledna 2016

Jindřichohradecký půlmaraton

Jindřichohradecký půlmaraton

Jindřichův Hradec, 25. června 2016, 15:00 hod

www.jindrichohradeckypulmaraton.cz

Kamarádi - běžci z Jindřichova Hradce připravují první ročník běžeckého závodu na oblíbené distanci 21km.

Jedním z důvodů pro účast může být krásná trasa začínající/končící v městském parku a dále vedoucí ven z města do okolí Jindřichova Hradce a to tak, aby si běžci užili místní historické památky i přírodní panoramata :-) Zde je malá ukázka:

  
   
 

Detailní popis tratě včetně fotodokumentace je ZDE.

Kromě 1/2M je možné vyrazit na štafetu a rodinný běh. Registrace už je spuštěna a vše potřebné naleznete na webu závodu. Jindřichův Hradec a jeho okolí je moc pěkné místo a tak spojit třeba tento závod s rodinným výletem by mohla být dobrá kombinace.

Běhu zdar!

RS