Už to křupe...

...pod nohama aneb všechno někdy nejde podle plánu

Tenhle týden byl doma docela náročný - dcera prodělala zánět horních cest dýchacích, zánět středního ucha a završila to očním zánětem. Prý to mají všechny děti ve školce a prý je to nakažlivé... Doma se různě začaly projevovat příznaky - manželku rozbolelo ucho, synek má kašel ... jen já jsem byl zdráv a všem jsem pořád říkal, že je to tím, že běhám za jakéhokoliv počasí a jsem zdatný a otužilý...a že by měli taky začít běhat...a já jsem prostě držák. Za tohle vychloubání mě asi pánbíček potrestal a v sobotu v noci mě začalo nějak škrábat na plicích.... Ráno jsme si s dcerou přiťukli Stoptusinem a řekl jsem si že dnes asi běhání vynechám... Pohled z okna - (skoro) všude bílo, synek šel s kamarádem bobovat na zahradu, zima je tady.
V poledne vysvitlo sluníčko, mě se trochu ulevilo a napadalo mě, že to přeci jenom zkusím - lákala mě představa běhu v čerstvém křupavém sněhu. Vyběhl jsem opačným směrem než obvykle - necítil jsem se úplně na to začít běh 3,5km dlouhým stoupáním (i když jsem si ten kopec dal z druhé strany na závěr běhu...). První 3km rovinka, na což nejsem úplně zvyklý - (na mě) docela svižné tempo. Připomnělo mi to moji taktiku na Pražský maraton - běhat pořád jen po kopcích a pak 11.5. vyběhnout na rovný maraton.... a uvidím co z toho bude... Ve sněhu se běželo krásně, opravdu to i "křupalo", chvilkami svítilo sluníčko, krása. V prvním kopci jsem se zadýchal víc něž obvykle, musel jsme i jednou zastavit... tady jsou z toho fotky:

 

Pak se to rozběhlo...měl jsem pocit, že jsem nad bacily vyzrál a bylo z toho hezkých 19km (nastoupáno 380m). Doma vše ok, teplá sprcha, oběd... K večeru najednou horečka, zimnice ... proseděl jsem snad hodinu s hlavou opřenou o dětskou zábranu před krbem - to bylo nejteplejší místo v domě.... Když jsem se pak večer potil v posteli pod dvěmi dekami říkal jsem si - tak hezky jsi to měl v listopadu a v prosinci rozběháno - a teď tohle ... Pak jsem si vzpomněl co mi  teď v týdnu napsal jeden zákazník -  který se rozhodl, že se to musí dodělat do Vánoc, pozval si mě na videokonferenci Praha - Č.Budějovice - Linz ... všechno si pěkně naplánoval téměř na hodiny. Když potom svoji část dodal místo v pátek až ve středu odpoledne a to ještě blbě, takže možná až příští pondělí ... čímž implementační plán rozepsaný na hodiny dostal sekyru minimálně týden ... tak tenhle zákazník co tak hrozně spěchal a tlačil na nás s termínem ... mi jen suše posla email - Pane Strouhale, všechno někdy nejde podle plánu. Tak jsem si i s běháním a nemocí řekl - všechno někdy nejde podle plánu.... Prosinec přeci není můj poslední běžecký měsíc .... budu se kurýrovat a doufat, že přečkám nadcházející pracovní týden, kdy budu muset školit ...tak snad nepřijdu o hlas... a těšit se na další víkend.... A jak mi včera řekla manželka: Já tě znám, trochu se ti uleví a půjdeš běhat, ty jsi blázen... No možná má pravdu ... zvlášť když jsem si objednal novu, hezkou, svítivou, běžeckou čelovku :-)

Tak běhu zdar !

RS