úterý 31. prosince 2013

Můj běžecký prosinec

aneb Vánoce na blátě a Silvestr na suchu :-)

Jak jsem v prosinci běhal nebo spíš neběhal jsem popsal v mých dvou předešlých příspěvcích. V řeči čísel to vypadalo takto:
  • 161 km, nastoupáno 2 861 m, průměrná délka běhu 20,14 km
navýšil jsem si alespoň průměrnou délku běhu :-)

Když jsem byl v pátek 27.12. s dcerou na ORL na kontrole, připomněl mi pan doktor ať si v jedenáct zavolám, že přijdou moje výsledky...  Bránil jsem se, že už je to zbytečné, že jsem zdráv a za posledních pět dní už jsem naběhal skoro sto kilometrů a cítím se výborně -  Jo, vy jste vlastně ten sportovec...ale zavolejte si, kdyby tam něco bylo....  No, výsledky přišly a bylo mi sděleno, že jsem bacilonosič se streptokokem v krku a je třeba mě přeléčit antibiotiky ...takže z toho ten Silvestr na suchu... :-( Ale jinak jsem byl celý rok zdráv, aby to podle prosince nevypadalo, že jsem nějaký hypochondr :-) !

Je asi dobré zhodnotit celý běžecký rok 2013 ... což je můj druhý kalendářní rok kdy běhám - takže i s porovnáním s předchozím rokem:
  • 2013: 1 851 km, nastoupáno 25 782 m, průměrná délka běhu 14,3 km
  • 2012: 1 060 km, nastoupáno 15 190 m, průměrná délka běhu 9,3 km
Další takový osobní údaj je moje váha v prosinci ... 81,5 kg ... ve srovnání s cca sto šesti na začátku běhání před necelými dvěma roky z toho mám opravdu radost !

Když se ohlédnu za svými důležitými běžeckými událostmi v tomto roce, tak to určitě byl Pražský maraton a Jesenický půlmaraton. S oběma těmito akcemi se mi spíše než vlastní závod vybaví něco jiného:

Pro Pražský maraton je to ten víkend po maratonu, kdy jsem dle všech předpovědí mého okolí (a vlastně i mých vlastních...) měl ještě léčit rány a únavu a ejhle já jsem s kamarády běhal na Štrbském plese (za tři dny - během konference - něco přes čtyřicet km) a bylo to super ! Pro připomenutí si sem dávám pár fotek:
 
Dag a Tomáš | Tomáš a já (Jánské pleso)

 
Dag | já (směrem na Popradské pleso)

S Jesenickým půlmaratonem (myšleno pohoří Jeseníky nikoliv Jesenice u Prahy...) se mi zase vybaví jak jsem k vůli němu opustil rovinky a asfaltky a začal bojovat s kopci (a zároveň se více ponořil do přírody...). Ten boj se tak nějak časem změnil v přátelství, protože kopce jsou teď moji kamarádi, kteří mi pomáhají se zlepšovat v běhu...

K Jesenickému půlmaratonu mám tyhle dvě fotky:
  
Seběh k cíli (hezké číslo 333)... | ...už v cíli s mým synkem

... no a běžecké plány na rok 2014 ? Ano, mám :-)

Tak běhu zdar !

RS







pondělí 23. prosince 2013

Jednosměrný běh

Vždy jsem si za svoji krátkou běžeckou kariéru zakládal na tom, že když vyběhnu z bodu "A", tak se vrátím po svých zpět do bodu "A". Tzn. nepojedu zpět tramvají, autobusem nebo se nenechám odvézt autem... Moje drahá manželka mi vždycky říkávala - Když budeš chtít, tak pro tebe někam přijedu, jen mě musíš přesně navigovat kam - znáš můj orientační smysl... Vždy jsem se tomu hrdě bránil, ale měl přijít den, kdy se to mělo změnit :-)

Po čtrnáctidenní (nedobrovolné) pauze jsem se rozhodl v sobotu ráno zase vyběhnout - mělo být hezké počasí. Přivstal jsem si a když jsem před sedmou ráno koukal na teploměr bylo -5℃ ... lepší počasí pro první běh po zánětu horních cest dýchacích jsem si nemohl přát :-) K tomu ještě sešla dolů manželka v pyžamu a říká mi - Co blbneš, vždyť je tam hrozná zima a normální lidi ještě spí... asi nejsem normální :-)

Pro otestování kondice po pauze jsem zvolil začátek přes oblíbený výběh na největší kopec, který tady poblíž máme - bylo to trochu krušné, ale po vyběhnutí mě čekala od běžeckého pánbíčka odměna - přede mnou zasněžená cesta, vlevo východ slunce, vpravo mizející měsíc - to bylo potřeba vyfotit:

 
Pak dál "klasicky" na Český Šternberk - tam jsem měl na 12km kupodivu nejlepší mezičas co tuhle trasu běhám. Pak jsme se vydal po červené turistické směrem ke Kácovu - tuhle trasu jsem ještě neběžel a chtěl jsem ji prozkoumat Stálo to za to - je to asi nejhezčí běžecká trasa, kterou jsme tady v okolí poznal (jsme přistěhovalec, takže "tady" pořád něco objevuji...)...pár fotek:

   
Ale stala se chyba - myslím že v dobytí severního pólu to bylo popsáno přesně - spočítal jsem to dobře, akorát jsme to zapomněl vynásobit dvěma ... v mém případě to byly celkové kilometry z bodu "A" zpět do bodu "A"... Na dvacátém km přišla krize - 14 denní pauza se projevila - měl jsem pocit, že už neuběhnu ani kilometr - natož dvacet zpět nebo nevím kolik do Kácova ... Plíce, dech, tep ... vše dobrý, ale hrozně mě bolely nohy i v sebemenším kopci ... No skončilo to tím, že jsme se nějak dobelhal do Kácova a ještě po cestě zavolal mojí drahé manželce, ať si pro mě přijede. Nakonec přes tu bídu a utrpení na posledních kilometrech to zas nebyl tak špatný běh - 26km, nastoupáno 630m, tempo 6:30.

Kdyby se někdy měla běžet nějaká Sázavská stezka - tak by to určitě mělo být po téhle trase Sázava-Č.Šternberk-Kácov a druhou stranou zpět. Tady mě napadá, že můj měrný systém se rozšířil o další veličinu:
půl maraton = 21 km
maraton = 42 km
stezka = 50 km

Manželka za půl hoďky dorazila i s dětmi na náměstí v Kácově (bylo slunečno, ale pořád kolem nuly...) a v autě přivítala slovy - Děti, sundejte si mikiny, tatínek bude chtít určitě přitopit - moudrá to žena...

Celý tenhle pokus o restart mého běhání pokračoval tím, že jsme si v neděli a v pondělí dal kratší trasu (19km) a celkově z toho za tři dny bylo 65km, nastoupáno 1350m ... tělo bolí, ale už zase běhám, resp. já tomu říkám pobíhání, moje manželka nepředstavitelné dlouhé trasy a pro někoho naopak to moje běhání může být jen takové šolichání, které má k opravdovému běhu pořádně daleko - ale mě je to jedno, mě to prostě baví a hlavně různí lidé mohou mát na stejnou věc rozdílný pohled ... třeba teď v sobotu jsem byl vyzvednout dceru u sousedů / kamarádů a Jaruška mi u horké griotky povídá - Dnes jsme po dlouhé době hráli na wíčku (rozuměj herní konzole připojená k TV) golf a hrozně mě z toho bolí celé tělo... Já ji na to chápavě povídám - Já jsem zase včera taky po dlouhé době běžel po turistické do Kácova a taky mě z toho bolí celé tělo ... a oba jsme měli dobrý pocit z protažení našich kostí :-) 

S tohle historkou se mi ještě asociuje rozhovor s mým otcem někdy minulý týden, kde mi do telefonu vyjmenovává všechny vitamíny, které pravidelně užívá ... bé dvanáct, céčko, ibalgin, zinek .... já mu říkám - Počkej, počkej, ibalgin přeci není vitamín .... inu, jak jsem napsal o odstavec výše - více lidí může mít na ti stejnou věc jiný názor :-)

Dnes, víc než kdy jindy, se mi chce zvolat: Běhu zdar !

Tomu kdo dočetl až sem děkuji a přeji všem pohodu a krásné Vánoce.

RS

neděle 8. prosince 2013

Už to křupe...

...pod nohama aneb všechno někdy nejde podle plánu

Tenhle týden byl doma docela náročný - dcera prodělala zánět horních cest dýchacích, zánět středního ucha a završila to očním zánětem. Prý to mají všechny děti ve školce a prý je to nakažlivé... Doma se různě začaly projevovat příznaky - manželku rozbolelo ucho, synek má kašel ... jen já jsem byl zdráv a všem jsem pořád říkal, že je to tím, že běhám za jakéhokoliv počasí a jsem zdatný a otužilý...a že by měli taky začít běhat...a já jsem prostě držák. Za tohle vychloubání mě asi pánbíček potrestal a v sobotu v noci mě začalo nějak škrábat na plicích.... Ráno jsme si s dcerou přiťukli Stoptusinem a řekl jsem si že dnes asi běhání vynechám... Pohled z okna - (skoro) všude bílo, synek šel s kamarádem bobovat na zahradu, zima je tady.
V poledne vysvitlo sluníčko, mě se trochu ulevilo a napadalo mě, že to přeci jenom zkusím - lákala mě představa běhu v čerstvém křupavém sněhu. Vyběhl jsem opačným směrem než obvykle - necítil jsem se úplně na to začít běh 3,5km dlouhým stoupáním (i když jsem si ten kopec dal z druhé strany na závěr běhu...). První 3km rovinka, na což nejsem úplně zvyklý - (na mě) docela svižné tempo. Připomnělo mi to moji taktiku na Pražský maraton - běhat pořád jen po kopcích a pak 11.5. vyběhnout na rovný maraton.... a uvidím co z toho bude... Ve sněhu se běželo krásně, opravdu to i "křupalo", chvilkami svítilo sluníčko, krása. V prvním kopci jsem se zadýchal víc něž obvykle, musel jsme i jednou zastavit... tady jsou z toho fotky:
 

Pak se to rozběhlo...měl jsem pocit, že jsem nad bacily vyzrál a bylo z toho hezkých 19km (nastoupáno 380m). Doma vše ok, teplá sprcha, oběd... K večeru najednou horečka, zimnice ... proseděl jsem snad hodinu s hlavou opřenou o dětskou zábranu před krbem - to bylo nejteplejší místo v domě.... Když jsem se pak večer potil v posteli pod dvěmi dekami říkal jsem si - tak hezky jsi to měl v listopadu a v prosinci rozběháno - a teď tohle ... Pak jsem si vzpomněl co mi  teď v týdnu napsal jeden zákazník -  který se rozhodl, že se to musí dodělat do Vánoc, pozval si mě na videokonferenci Praha - Č.Budějovice - Linz ... všechno si pěkně naplánoval téměř na hodiny. Když potom svoji část dodal místo v pátek až ve středu odpoledne a to ještě blbě, takže možná až příští pondělí ... čímž implementační plán rozepsaný na hodiny dostal sekyru minimálně týden ... tak tenhle zákazník co tak hrozně spěchal a tlačil na nás s termínem ... mi jen suše posla email - Pane Strouhale, všechno někdy nejde podle plánu. Tak jsem si i s běháním a nemocí řekl - všechno někdy nejde podle plánu.... Prosinec přeci není můj poslední běžecký měsíc .... budu se kurýrovat a doufat, že přečkám nadcházející pracovní týden, kdy budu muset školit ...tak snad nepřijdu o hlas... a těšit se na další víkend.... A jak mi včera řekla manželka: Já tě znám, trochu se ti uleví a půjdeš běhat, ty jsi blázen... No možná má pravdu ... zvlášť když jsem si objednal novu, hezkou, svítivou, běžeckou čelovku :-)

Tak běhu zdar !

RS


úterý 3. prosince 2013

Můj běžecký listopad

Cesta byla suchá, místy mokrá ... občas lehce sněžilo.

V listopadu jsem si opět vylepšil svoje měsíční maxima (v říjnu 173 km):
  • běh: 245 km, nastoupáno 3 800 m, průměrná délka běhu 18,83 km
  • plavání: nestojí ani za řeč...
Kilometráž v kombinaci s převýšením se mi už docela líbí...

Listopad měl pro mě i setkávací rozměr - především v posledním týdnu. V pondělí jsem měl tu čest se osobně poznat s Honzou a z tohoto krátkého setkání jsem si odnesl spoustu běžecké inspirace a pozitivní energie, malého hlodavého červíka v hlavě ohledně Brdské padesátky (... prý je to takový pohodový závod...) a pak tuhle fotku:
... to jsme sem prostě musel dát !

Ve čtvrtek večer na společensko-odborné akci jsme s mým kamarádem Dagem (běžec z Bratislavy, který s tím taktéž začal v pozdějším věku) celý večer u piva místo o perspektivách technologií IBM mluvili jen o našem běhání (...chvilku i o mém veganství...). No a na závěr jsme si slíbili, že si mailem vyměníme své běžecké plány na 2014 a že se zkusíme někde potkat. A když ne, tak já si dám svoje Jeseníky a Dag zase jeho Chamonix. 

Na sobotu jsem si domluvil společný výběh s kamarádem Sváťou a jeho sestrou - mladou, začínající, perspektivní běžkyní :-) Tady je jejich společná fotka cca na sedmém km za Sázavou (fotka vedle dokazuje, že nejbližší vrcholky jsou již lehce zasněženy):
  

Bylo to asi po půl roce co jsem s někým společně běžel ... no a pak jsme se rozloučili, oni domů a já zase sám na Český Šternberk... Chtěl jsem objevit chybějící kus červené turistické - kterou jsem minule nějak minul (běžel jsem v opačném směru). Z Ratají (od nádraží) bylo pozvolné, dlouhé, nekonečné stoupání (cca 5 km), chtělo se mi čůrat, ale řekl jsem si že to dám bez zastavení až nahoru na kopec (aby to na garminu nevypadalo blbě..). No a jak už se mi to při běhu stalo mnohokrát, po něčem nepříjemném nebo únavném přišlo (opět) něco hezkého - našel jsem chybějí kus červené - krásný seběh lesem zakončený přeskokem potoka a pak hurá k hradu:

Když jsem sbíhal ten kopec na poslední fotce - alespoň na chvíli se mi zdálo, že jsem něco mezi kamzíkem a Scottem Jurkem :-)

Byla z toho hezká tečka za listopadovým běháním a objevil jsem ideální kombinaci okolních kopců (30 km, nastoupáno 630 m), posuďte sami:

Pak mám ještě pocit, že se moje rodina definitivně smířila s tím, že běhám. Tři-a-půl-letá dcera se mě večer (když se oblékám do běžeckého) neptá kam jdu, ale řekne mi: Tati, vem si čelovku, ať tě nemusíme jít hledat. A manželka mě po mém posledním běhu přivítala otázkou: To jsi běžel jenom třicet kilometrů, dyť si byl pryč nějak dlouho ...?  

No ale dost vysedávání u počítače - běžecký prosinec právě začal a na jeho konci se nikdo nebude ptát kolik jsi naběhal v listopadu :-)

Tak běhu, našim chápajícím rodinám, kamarádkám a kamarádům zdar !

RS