středa 19. dubna 2017

Italské prázdniny + malý test Garmin Varia Radar

Poprvé v životě jsem si dopřál bezstarostný týden zasvěcený sportu - vyrazil jsem s kamarády za silniční cyklistikou do slunné jarní Itálie. Tedy přesněji přidal jsem se ke skupině 11 zdatných cyklistů, z kterých jsem znal jen jednoho... ale překonal jsem svoji plachost před cizími lidmi :-) a vyplatilo se - zážitek z celého týdne byl pro mě úžasný... 

Poslední dobou jsem měl při běhání pocit, že se nějak točím v kruhu, že v říjnu jsem už běhal v pohodě několikrát v týdnu +-20 km a celkově měsíčně 200+  a teď to jde se mnou zase nějak z kopce... vzdálenosti se neprodlužují, rychlost se nezvyšuje... a kolo jsem tedy chtěl zkusit jako další způsob tréninku... 

...no abych to moc neprodlužoval - v pátek 7. dubna večer vyrážíme a jak říká klasik "do Itálie jsem se dopravili auty a po cestě jsem brali benzín" :-) 


Prví den seznámení s osazenstvem našeho a druhého apartmánu - samovolně se rozdělujeme na tým "A" a tým "B". Áčkaři si pak jezdí svých 150 - 180 km denně, béčko o trochu méně. Z Posázaví jsem zvyklí jezdit většinou sám, nikdy jsem nejel v cyklistickém balíku a nestřídal na špici peletonu, to znám jen TV. Hned první vyjížďka béčka se rozjíždí pro mě hrozně rychle, na tachometru mám přes 30 km/hod a netuším jak dlouho se takhle pojede. Samozřejmě se na nikoho nečeká a odpadnout od skupiny znamená se ji pak dost těžko chytat...a poznávám, že cyklistika je kolektivní sport. Pak se to nějak zklidní a já se taky :-) Po pár kilometrech končíme v hospodě u piva, takže to naštěstí nebude tak úplně striktní trénink... (já tedy samozřejmě ne pivo, ale něco nealko...). 

Další dny už se to rozjíždí do trochu delších vzdáleností a já získávám větší jistotu. Vždycky tak po 50 km se mi jede nejlíp, přeci jenom si tělo ještě pamatuje nějakou vytrvalost a ani už nejsem mezi posledními :-)

Střídáme přístavy, občas odpočíváme uprostřed kruhového objezdu :-), vyrážíme mezi vinice, do historických center, jsem nadšen :-)

 

 

 

 

 

 

 

 

Je to jedna z výhod oproti běhu - aniž bych chtěl nějak porovnávat běh vs. (silniční) kolo, že na kole je denní akční rádius ohromný a v jeden den dáme třeba 170 km a projedeme hory a tři přístavy. A druhý den jsem schopni docela v pohodě sednout do sedel a dát zase 100+.

Celkově mi to po "sportovní" stránce vyšlo líp než jsem čekal: za sedm dní 727 km a 5 000 výškových metrů (kdy mi to trochu "zkazil" první den, jelikož jsme po noci v autě dali jen 40 km). Poslední den už byla cítit únava, ale kdyby ne tak by to znamenalo, že jsme se flákli :-)

- - - - - - - - - - - - - - - - - - 
Teď malá odbočka k technice. Asi 14 dni před odjezdem jsem zakoupil Garmin Vario Radar  - což je zpětný radar na kolo, který monitoruje auta + motorky cca 140 m zpět, samozřejmě jen ty co se pohybují směrem k cyklistovi. Pro někoho zbytečná a drahá hračka, pro mě věcička, která mi dává na silnici malinko větší pocit bezpečí, že vím co se děje za mnou a nemusím se otáčet - neb většinou fouká vítr a nebo jedu tak rychle :-), že neslyším zda něco jede... K radaru vyšlo dost recenzí tak to nebudu moc opakovat, ale jen shrnu základní věci:
- monitoruje 140 m zpět za cyklistou ... opravdu to funguje a odliší to auta/motorky vs. ostatní cyklisty
- je potřeba mít vhodný "zobrazovač" informací - ideálně nějaký Garmin Edge přístroj (novější umí, pro některé starší se musí aktualizovat framware - což byl případ i mého G. Edge 810, který se narodil o několik let dříve než radar...)
- jeden radar se dá sdílet s více přístroji - tedy jeden cyklista má radar ostatní se připojí (to jsem ale nezkoušel)
- kromě radaru je to i zadní svítilna, která mění intenzitu blikání podle vzdálenosti přibližujícího se auta 
- výdrž cca 5 hod 

Pro mě to splnilo co jsem očekával a proč jsem si to pořídil... 
- - - - - - - - - - - - - - - - - - 

Zpátky k Itálii - velkým a příjemným překvapením bylo chování řidičů k cyklistům. To co se tady vůbec netoleruje - jízda ve skupince, vedle sebe atd. tam berou docela běžně - zatroubí jen výjimečně, spíš aby vás upozornili, že se blíží... Pokud nás předjížděli v serpentinách nebo méně přehledných úsecích, kdy jsem třeba do kopce jeli opravdu krokem, tak počkají až mají dost místa na předjetí a nesnaží se předjet tak, že by vás vytlačili do krajnice, to samé na křižovatkách... Je to asi dané tím, že místních i "zahraničních" cyklistů tam jsou mraky a obecně cyklistika je jejich národní sport. 

Pak jsem byl "často" dotazován co jejich silnice - takže asi jako u nás - tzn. na to, že tam nemají moc zimy a mrazů - tak děr, prasklin atd. je poměrně dost... Někdy byla úzká asfaltka mezi poli "sjízdnější" než výpadovka z města...

- - - - - - - - - - - - - - - - - - 

Blíží se konec výletu :-) Vracíme se na velikonoční neděli ... pro mě to má ještě další symboliku - přesně před rokem taky den před Velikonocemi jsem se vrátil po operaci z Motola a nevěděl úplně přesně co a jak se mnou bude ... fotku "tenkrát" raději ukazovat nebudu pár kamarádů mě vidělo..., ale fotka "nyní" snad ukazuje, že teď je to lepší :-)

 

Běhu, kolu, Itálii a kamarádům zdar! 

R.