Jak jsem se učil plavat a jak jsem neběžel Jesenický maraton
Už dlouho jsem nenazul běžecké boty, už dlouho jsme na blogu nestisknul tlačítko
Nový příspěvek. Tak alespoň to druhé se budu snažit napravit...:-)
Tak pěkně od konce - nejdříve neděle a pak sobota:
Jak jsem se učil plavat
Plavání pro mě bylo většinou postrachem, nikdy mi moc nešlo ani nebavilo... letos v létě skrze tu moji nohu jsem se k němu upnul, jako jediné sportovní aktivitě, kterou můžu trochu provozovat... Kupodivu mě to začalo bavit, plavu pomalu, plavu prsa...ale zjistil jsem, že pokud plavu "dostatečně" dlouho bez přestávky (třeba hodinu) - začínám mít "pozitivní" pocity jako při delším běhu.... Když už jsem se v tom bazénu takhle plácal a kolem mě se proháněli borci svižným kraulem zkusil jsme taky kraula ... a připomněl si svoje školní léta - polykání vody, lapání po dechu :-((( ...teď už vím, že to bylo plavání na "kyslíkový dluh"...:-) Inu řekl jsem si - nemůžeš teď běhat zkus něco jiného, nového a přihlásil se na kurz kraula, který pořádá triatlonista Tomáš Vojtěchovský
(www.totalniplavani.cz). Pak jsme začal pátrat - třeba na blogu "našeho" Advida a zjistil jsem, že ještě než se dal na sbírání kešek :-) dělal triatlon a piloval
kraula ...ovšem o několik levelů výše jak já....
Popíšu to trochu polopaticky, kdyby někoho zajímalo jak "takový" kurz probíhá:
V neděli tedy nástup na Olšanku - dva instruktoři (Tomáš V. + Katka) a k tomu osm účastníků. Při úvodním představování jsem zjistil, že jsme docela dobrá "směska" - od holky co prý plave jen prsa stylem "paní radová" a bojí se ponořit hlavu (... hlavní moto tohodle kurzu je "metoda úplného ponoření"...), přes doopravdické plavce, kteří kraulem plavou 2 - 3 km v "pohodě" a chtějí se zlepšit a zrychlit až po nás "normální" co uplaveme kraulem 25m a jsme mrtví...
Tahle směska měla za následek, že Tomáš si vzal do skupiny dva nejlepší a dva nejslabší a druhá (naše) skupinka, říkejme ji třeba "B" :-) byli normální neohrabaní plavci (z jednoho pak při řeči vypadlo, že pravidelně běhá Brdskou...).
První hodina na suchu u videa s předváděním cviků, už tady se ukázalo, že zkoordinovat to co u instruktorů vypadá tak jednoduše a samozřejmě je pro nás docela těžké... Pak do bazénu. Začínáme od úplných základů, splývání, uvolnění (na to se v metodě "totálního" plavání klade velký důraz)... v podstatě se nás snažili odnaučit všechny zlozvyky co do nás jiní vtloukali od malička.... hlavně ne silou, zapojovat co nejméně svalů... pro mě prostě kraul "trochu" jinak ... a kupodivu zábavně !
Po hoďce v bazénu společný oběd, kde někdo mezi řečí prohodil, "...že taky nechápe ty blázny, co třeba běhají 100km" ...instruktor Tomáš prásknul, že jednoho
takovýho tady máme - tak jsem se musel přiznat ... a ptali se mě "co" se prý chystám přeplavat :-))) ...no užil jsem si svých 15 minut slávy :-)
Po oběde zase hodinka teorie a zpátky do bazénu - to už se nejen mě začínají některé cviky plést a motat...ale jak říkám byl to "obecný" jev :-) A nevěřili byste jaký byl třeba problém "kopnout tou nohou co je víc u dna" - to snad nikomu z "béčka" nešlo :-) Nicméně jsem z kurzu odcházel s dobrými pocity ... musím si jen sám ujasnit jak s plaváním dál....Pokud by někdo chtěl zkusit - mohu doporučit, nemám ale srovnání s jinou plaveckou metodou nebo jinými instruktory - tak to hodnotím jen pocitově...a to tedy kladně.
Jak jsem neběžel Jesenický maraton
A teď zpátky k sobotě a Jesenickému maratonu. Ten jsme po "zralé" úvazy odpískal - pořadatel byl tak hodný, že mi slíbil převést startovné na příští rok - tak už mám na 2015 nějaký program. Nicméně, měl jsem na maratonu ještě jedno želízko v ohni - kamaráda/kolegu Martina zvaného "Kuliče", kterého jsem přesvědčil, ukecal, že je to super - že poběžíme spolu - já trasu znám... a nakonec ho opustil.... tak nevím jak moc mě proklínal, když kolem bouchaly blesky .... a s jeho svolením sem dávám jeho zápisek (který psal pro "sebe" a já si ho tedy půjčil na blog):
------------------------------------------------------------------------------------------------------
Jesenický maraton - pár poznámek naivního běžce
Úvod:
Původní myšlenka byla dát jen "půlku", ale ultramaratonec Richard mě ukecal na celej se slovy, že "půlka" už je pro nás málo :). Tak aby "toho bylo dost" jsem se tedy přihlásil na TEN horský maraton. Od pádu na kole, zlomeného malíčku a naražených žeber jsem naběhal celkem nula nula nic. Mno když nic, tak nic, snad mě zachrání ten týdenní přechod Ratikonu v Rakouských Alpách. V pátek navečer jsme tedy celá rodinka dorazili do Jeseníků s tím, že si uděláme všichni hezký víkend v horách.
Jak to tedy bylo:
 |
| (ten žlutej - vlevo...) |
Kromě toho, že celou noc před maratonem, lilo jak z konve mi bylo asi půl noci blbě od žaludku - z toho plyne poučení - neověřené jídlo v hospodě před závodem nejíst ! :)
Ráno po snídani se žaludek srovnal, což se ovšem s prvním stoupáním naprosto nepotvrdilo :) - zvracet se mi chtělo od 0km až po cca 20km. Jinak trať byla po nočním slejváku samé bláto, voda a klouzavé kameny. Hned před Vražedným potokem jeden borec totálně lehnul a ?asi musel skončit - napálil to hlavou do altánku. U sestupu k Vražednému potoku se udělala pěkná blátivá cca 5min zácpa z borců co klouzali a sjížděli dolů. Výstup na Šerák probíhal v duchu lázeňské kolonády - spousta chodců. Musím se smát mojí naivní představě, že od Šeráku už poběžím. Výstup na Keprník ještě tak nějak šel, ale sestup k rozcestí Vřesová studánka byl tak slizký, že jsem raději šel. Seběh po silnici k Červenohorskému sedlu byl podle mých představ až na to skorozvracení a první křeče - lup 1x magnezko.
Občerstvovačka ČHS - hodní a příjemní lidé ňami melouny a banány vše se solí. Zatím jen 15km !!! Následovala hnusná "kapsa", kterou "půlkaři" neběží a která se sviňa vychytrale tvářila jako rovina! bacha na to - pro mě asi nejkrizovější úsek - opět styl "lázeňský švihák". Následovalo bláto, sliz, slizké kameny a zpuchřelé vratké a nebezpečné dřevěné chodníčky po slatích až na Švýcárnu. Bacha na ty chodníčky - opět jsem viděl několik borců co spadli ! Radši opět neběžet - rychle hopkat po kraji chodníčku :). Švýcárna - občerstvovačka - milí lidé, melouny a banány se solí a spoustu lipa do hubičky, lup další magnézko - dřepy, protahovačky, zjištění, že jsem teprve na půlce v čase 3h ! Přemýšlím, zda kvůli tomu bolavému žaludku vzdát - je mi fakt blbě ?!
Následovala krásná stoupavá suchá asfaltka až na Praděd - tam otočka u sochy praděda. Tam pokecání s pár borci, jsme tak někde na konci startovního pole, ale všichni jsme na tom fyzicky tak nastejno. Mě se rapidně zlepšil žaludek - že by to bylo tím lipem ?! :) Opatrný (kvůli možným křečím) seběh po asfaltu dolů na Ovčárnu. Opět občerstvovačka a hodní lidé nabízející vývar i pivo. Já opět jen melouny a banány se solí + lipo. Lup poslední magnezko - preventivně pro sestup. Dolévám vodu do vaku a dlouho se občerstvuji. Paní říká, že už skoro končí.
Do cíle 12km, jeden borec vzdává a vrací číslo. Skorovýběh! (žaludek už úplně ok) na Vysokou holi po kamení, které je ale suché! Opět borec ležící v křečích - nějaká slečna mu dává svoje poslední magnezko. Krásná hřebenovka lehce nahoru a dolů - výhledy, kochačka - skoro jak v Rumunsku. V dálce se blíží bouřka. Na Jelení studánce začíná pršet, pak víc a víc a víc až je z toho na Ztracených kamenech slejvák jako blázen. Jsem od bláta až po kolena a vše mám turch. Opět jeden borec na kamenech padá a pomáháme mu vstát - má koleno ko, nabízím mu svoje tejpy, ale zdá se že se dobelhá. Pak velmi velmi opatrný sestup ze Ztracených dolů do lesa.
Všude teče kvanta vody, padají kroupy a tříská to všude okolo mě - nevidím přes padající vodu pořádně na cestu. Konečně jsem v lese, kde se rozprší ještě víc a kroupy jsou ještě větší - štípou mě do uší, rána jak z děla - třísklo to kousek vedle mě v lese. Běžím jak o závod, ale když si otřu hodinky, tak vidím tempo 6:10 :). Stehna zepředu křečujou - to jsem nikdy neměl. Předbíhá mě nějaký "stařík" v pláštěnce a v triku maraton klub Kladno.
Brodím se potokem do cíle na Skřítku - slyším od moderátora, že je to těžce vydřený doběh :) - jo asi jo. Dávám klobásu a kofolu a vůbec se mi nechce blejt ! Je mi krásně. :)
Martin "Kulič"
-------------------------------------------------------------------------------
....já bych jen k tomu popisku dodal:
1) podle výsledkové listiny a při tom "počasí" to nebylo zas tak špatný...
2) nepodceňovat "staříky"
3) nepodceňovat "MK Kladno" :-)
Nezbývá mi než napsat kamarádům zdar! Těm co si beze mě odběhli Jesenický maraton i těm co se mi snaží zlepšit neběžeckou náladu ..viď Ivo :-)
RS
