RICHARD: strouhal, běhal, psal...: Už je to tady...

... vypadl mi kus zubu! Proč o zubu na rádoby bežeckém blogu ? ..vysvětlím za chvíli. Když jsem začal před rokem a půl běhat - všichni kolem se ptali - "Proč ?" - "Abych zhubl" jsem odpovídal. Pak jsem zhubl a běhal dál, opět se ptali "Proč?", ale ještě než jsem jim odpověděl mi hned dali radu "Neblbni, nebo si odděláš kolena!". Rad jsem nedbal a běhal dál...a opravdu asi po třech měsících a -15kg mě opuchlo koleno, byl jsem na vyšetření, injekci, nakoupil jsem gela drinky ... moc to nepomáhalo... a říkali mi - "Vidíš, mi ti to říkali". Takhle jsem s kolenem doslova "válčil" asi 3 - 4 měsíce, pak mi jedna kamarádka poradila ať trochu změním jídelníček a začnu pít víc zeleného čaje ("babská" rada od inženýrky chemie :-)). No nevím jestli to byl placebo efekt, ale zabralo to. Od jisté doby koleno ok. Ale co jsem si z toho odnesl je, že si vlastně už nikdy nesmím stěžovat, že mě něco bolí (speciálně kolena), protože mi každý řekne - "To máš z toho běhání". No neva ... už si tedy nestěžuji.

Pomalu se dostávám k zubu. Když jsem před dvěma měsíci přešel na veganskou stravu - opět se všichni ptali "Proč ?!" (ano byl to otazník kombinovaný s vykřičníkem). Odpovídal jsem něco neurčitého jako, že to chci zkusit a uvidím... (neměl jsem chuť a sílu to všem vysvětlovat...). Reakce byly opět - "Neděláš dobře", "Stejně toho za dva měsíce necháš", atd. Asi nejhůř to nesl můj otec, který mi úplně vážně řekl, že budu bez síly, vypadají mi zuby a vlasy. Opět jsme si řekl - stal jsi se veganem - už si nemůžeš nikdy nikomu stěžovat, že jsi unavený nebo že máš zažívací potíže, protože by všichni řekli - "Vidíš, to máš z toho veganství". No neva ... už si tedy nestěžuji.

Tento pátek bylo krásně (v Praze padl teplotní rekord), říkal jsem manželce - je hezky, měl bych jít běhat, ale nechce se mi. Načež Markéta říká - no to je jasný byl jsi běhat v pondělí, úterý, ve středu a včera jsi byl plavat a k tomu chodíš do práce, odpočiň si. No asi má pravdu, říkám si, ale v duchu mě napadá - aby se už nezačaly projevovat ty dva měsíce veganství... V sobotu ráno jsem ještě unavenější než v pátek a (teď to přijde) u snídaně mi vypadl kus zubu! Vzpomněl jsem si na slova mého otce, možná měl pravdu, už je to tady... Naštěstí dopoledne prší, tak mám důvod neběhat... Kolem poledne si říkám, že bych měl zjistit na čem jsem - došli mi síly? chybí mi maso, sýry, vajíčka ? ... na zeleninu se nedá běhat... Tak se přemůžu a vyběhnu .... běžím ... běžím ... běžím ... a byl z toho můj nejlepší letošní (i životní) běh - sám, trochu v kopcích, 36 km. Tak si říkám - ok, tohle bychom měli, v pondělí si zajdu k zubaři a je to vyřízené...ale stejně se ještě raději prohlédnu před zrcadlem, jestli mi nezačaly padat vlasy :-)

Tak běhu zdar a zde "záznam" a pár fotek z toho bezva běhu: